close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

He is just a boy!

29. dubna 2015 v 20:01 | BibiTheDarkLord
No comment guys...i got inspired by a lot of pics and gifs on tumblr (i follow mostly just Draco Malfoy blogs so...i get little emocional about this sometimes...) Yeah and. I want to say. I wanted to write this short story in English and post it to Wattpad coz u know...everything sounds better in English, but I decided to post it here like that coz I want to improve my writing in English before i post it on the internet. I will translate this later to English but that will take me at least a week to fell good about how I wrote it soooo....i hope u will enjoy, coz i did:) I really like Malfoys:) Well...Narcissa and Draco...but Lucius is not that bad at all...:D

Počet slov: 698
Věnování: Tom Felton :DD
Here are some of the gifs i got inspiration frommmm



Once again, enjoy and let me know what u think :)


Všechno se to stalo tak…očekávaně. Už od mala jsem věděl, že to budu já. Že já v tom všem sehraji velkou roli. Věděl jsem to, ale až když jsem stál tváří v tvář tomu, jehož jméno se všichni bojí třeba jen vyslovit, tak mi to došlo. Budu muset zabít člověka. I když tím člověkem má být ten starej dědek…
Dokážu to?
Hleděl jsem na sebe do zrcadla. Za tu dobu, co jsem se naposledy viděl, jsem se změnil…měl jsem moc práce na to, abych si všiml, že moje tvář vypadá mnohem starší…vyzrálejší. Měl jsem vrásky od věčnýho mračení. To je na šestnáctiletého kluka docela výkon. Ještě chvíli jsem se pozoroval. Můj dech se rozléhal prázdnou místností, ve které jsem se nacházel. Jistě, že to dokážeš Draco. Když jsem si vzpomněl, že jsem už od prvního okamžiku já ten, kdo je špatnej, praštil jsem dlaní do zaprášeného, starého zrcadla. Vždycky jsem byl silný. Byl jsem schopný udělat cokoliv, abych se otci zavděčil, tak proč ne teď?! V hlavě jsem znovu slyšel jeho slova.
" Měl bys být poctěň, že si tě Temný pán vybral!"
Zrychlil se mi dech a začal jsem se potit. Mlátil jsem do všeho, co bylo kolem. Netrvalo to dlouho a padl jsem vyčerpáním na zem. Zůstal jsem ležet a i když to nerad přiznávám, v tu dobu jsem už brečel. Tohle není fér.
"Draco, miláčku. Život ale není fér." To byla většinou odpověď, kterou jsem jako dítě od matky dostával. Ne že by mi nechtěli něco koupit, ale občas jsem měl sklony být fakt rozmazlenej a stěžoval jsem si na Pottera. Teď se mnou ale matka nebyla, aby mě objala a podpořila mě. Ještě chvíli jsem zíral do stropu se svojí hůlkou v ruce a pak jsem se doplazil ke zdi. Můj tep se vrátil do normálu a možná že byl i trochu pomalejší, než by měl být. Opřel jsem se zády o zeď a povzdechl.
Co když to nezvládnu? … Na druhé straně komnaty nejvyšší potřeby se ozval nějaký zvuk. Chvíli trvalo, než utichly poslední ozvěny, ale poté jsem už nic jiného neslyšel. Vstal jsem a trochu se tam porozhlédl. Je tu hodně krámů. Kdo ví, co se tu dá najít. Aspoň se trochu odreaguju.
Prošel jsem do nejzapadlejšího kouta komnaty. Na všem seděl prach, ale všechny zlaté a bronzové nápisy na knihách a nábytku byly krásně vidět. Přešel jsem kolem police se zvláštními knihami
Dějiny Českého národa, nebo Tenis od A do Z .
Co je sakra Tenis?! Nechal jsem to být a šel dál. Za rohem na mě čekaly čtyři různé truhly. Bez rozmýšlení jsem zamířil k té zelené. A až pak mi došlo, že každá z nich má nejspíše reprezentovat jednu z kolejí. Červená pro Nebelvír, modrá pro Havraspár, žlutá pro debily v Mrzimoru a zelená pro Zmijozel. Ve všech ale byli jen nějaký starý krámy. Dříve možná byly ve společenských místnostech…
Vrátil jsem se na svoje místo. Bylo to moje místo. (Nikdo by ho bez mojí pomoci nenašel.) A sedl jsem si naproti tý zasraný skříni.
Všechny ty špatný věci, co jsem do teď provedl…šikanoval jsem, posmíval se, vyhrožoval, pral se, pomlouval, nadával a soudil…ale vražda? …Musím to udělat. Když to neudělám…když ho nezabiju, on zabije mě. Zabije matku a otce. Co se ale stane, až ho zabiju? Nenechá nás jít…ale stejně…když ho nezabiju, zabije on mě…
Stál jsem na vrcholu Astronomické věže, slzy v očích, hůlku namířenou na ředitele. Nemohl jsem to udělat. No tak! Avada Kedavra! Řekni to už! Ale nemohl jsem. Nechtěl jsem. I moje hůlka protestovala. Cítil jsem, že s tím, co se chystám udělat, nesouhlasí. Kdybych se o to pokusil a vážně to řekl…fungovalo by to vůbec? Zvládl bych to? Na tohle už nemáš čas Draco! Vedle mě se vynořila moje teta Bellatrix.

"No tak Draco…udělej to! Zabij ho už konečně!" Sklonil jsem hůlku. Ne. Takhle to nechci. Nedokážu to. Čekal jsem, že to dokončí Bellatrix, ale byl to Snape. Ani jsem nevěděl, že tam je. Byl jsem rád, že jsem ho nemusel zabít, ale možná o to horší to teď pro mě bude. Všichni jsme odtamtud rychle zmizeli. A to byla ta chvíle, kdy jsem se rozhodl, že tuhle válku přežiju bez boje.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Karis Karis | E-mail | Web | 29. dubna 2015 v 21:43 | Reagovat

O.M.G *honzík tón*
tohle jsem vážně nečekala...jak tam seděl tak jsem docela čekala, že vezme do ruky jablko a pak...mu začne vyznávat lásku *-* to by bylo neskutečně sladkýýýý :D
Bibinko moje milovaná..napiš drapple :33 jeden z mých OTP a to jsem na ně nic nečetla a HP znám jen z vyprávění :"D konkrétně...tvojich :D

2 BibiTheDarkLord BibiTheDarkLord | Web | 29. dubna 2015 v 22:00 | Reagovat

[1]: Si piš, že napíšu :DDDDDD Hele...neznáš ten příběh a asi nevíš, o co tam vlastně jde xD O dost přicházíš :D Tohle je moje oblíbené "sidestory" v Harrym, takže na to určitě napíšu něco dalšího ><

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama