Byla to má chyba

9. srpna 2015 v 4:16 | BibiTheDarkLord
Woohooo, nakonec jsem přeci jen něco pojmenovala česky...fakt dlouho mi trvalo než jsem do toho okýnka pro nadpis něco napsala. Ugh!! Můj mozek mě zrazuje. No nic. Tohle je povídka, která jeee...ze světa SUPERNATURAL. Však víte...česky je to Lovci duchů (ha! já říkala, že český názvy jsou trapný a hle! Zde je důkaz) Můj kocour tady právě neobyčejně divoce loví můry. Tý vado, to jsou výkony, Majký, dobrá práce. Ty vado já jsem divná. To bude nedostatkem lidské společnosti a spánku. Lol, je třičtvrtě na čtyři a já právě dopsala divnej kus text (nechce se mi to nazívat povídka), kterej se zaměřuje na gay anděla a bi skoro-čtyřicátníka (kolik mu má vlastně teď být?) No a jestli si to chcete přečíst tak lituju, ale jestli nekoukáte na seriál, něco tam nebude dávat smysl, ale myslím, že jsem hezky vynechala slova jako 'satan', 'peklo', 'mučení', 'bůh', 'trenchcoat (:D)', 'apokalypsa' ....:D Takže i když tu show neznáte, přečíst si to v klidu můžete. Okay, baiiiiiiiiiii!

počet slov: 892
pairing: DESTIEL (Dean/Castiel)
věnování: ONISION, BITCH (protože je stejně taková fangirl...fanboy? na destiel jako já) a jelikož on si to nepřečte protože česky neumí....je to pro měěěěěě, woho! Nebo pro tebe ty neznámý člověku co to čteš, jestli chceš.


"Už nemá cenu, abychom v tom pokračovali! Zamysli se trochu." Radši bych v tu chvíli dostal pěstí do nosu, než abych čelil tomu pohledu. Cas do mě zabodl ty svoje nebesky modrý oči a já už prostě nemohl. Nemohl jsem se dál udržet. Ať už to bylo jakkoliv debilní obvinění, ty oči mě vždycky donutili cítit se provinile za všechno, co se stalo. Za všechno. Ještě před vteřinou bych vybouchl a hodil po něm nějakou nemístnou urážku, ale teď už bylo pozdě. Zaváhal jsem a Cas si založil ruce na hrudi. A to znamená, že další šanci na hození vinny na někoho jiného už nedostanu. Jen jsem na něj zíral. "Casi…," zašeptal jsem a vykročil k němu s nataženou rukou. Než jsem se ho ale dotkl, couvl a na čele se mu objevila ta roztomilá vráska, co vyleze, jen když svraští obočí. Nikdy jsem mu neřekl, jak nádherně vypadá, když se mračí. Myslím, že nikdy nebyla vhodná chvíle, protože se mračí jen na mě. Tedy, mračí se na každého, ale tenhle spešl naštvaný výraz si nechává jen pro mě. Už jsem ho viděl tolikrát, že jsem si ho i v mysli pojmenoval. Říkám mu 'Deane-hrozně-jsi-mě-zklamal-a-ublížil-jsi-mi'. Po pár měsících jsem za to přidal ještě 'ostatně-jako-vždycky'. Tohle ani není poprvé, co se za tenhle týden hádáme, ale rozhodně je to ta nejhorší hádka, co jsme zatím měli.

"Nesahej na mě, Deane." Nic jiného neřekl, tak jsem se rozhodl, že je asi na čase, abych tuhle hádku skončil.

"J-já se nad tím zamyslel. Myslím na to pořád. A i když to zabíjí i tu poslední lidskost, co jsi ve mně vyhrabal, musím říct, že máš pravdu. Nemá cenu pokračovat." Na chvíli bylo ticho. Ovšem to ticho existovalo jen pro nás. Z ulice byl slyšet rachot motorů a lidí, jak se baví, z vedlejšího pokoje byl slyšet náš soused, jak se směje nějakému trapnému sitcomu, a kolem našeho okna poletovali ptáci. "Nechci ti už nikdy ublížit," zašeptal jsem do toho našeho ticha a sklouzl pohledem k jeho botám. Byli to ty boty, co jsem mu koupil minulý rok. Asi na deset vteřin jsem se ztratil v myšlenkách a představách na život bez Case, a když jsem se zase vzpamatoval, ty boty byli pryč. Zvedl jsem hlavu a Cas otevíral okno. Bydleli jsme v řadových domech a za každým takovým domkem byla malá zahrádka. Castiel stál zády ke mně a opíral se o okno. Měl jsem silné nutkání ho obejmout takhle zezadu a překvapit ho, jako jsem to dělával dřív, ale teď jsem si to nedovolil. Nedovolil jsem si přijít ani o krok blíž. Cas se najednou prudce otočil a nadechl se, jakoby na mě chtěl začít řvát, ale nakonec se ovládl a chvíli mlčel, aby se uklidnil. Neměl jsem už co jiného říct, než to, že ho miluju, jako jsem ještě nikoho nemiloval, a že ho ve svým hnusným životě potřebuju, jenže to nechtěl slyšet, a tak jsem mlčel.
"Víš, co mě na tom štve nejvíc? Čeho asi nejvíc lituju?" Odmlčel se a chvíli čekal na odpověď, ale to mi došlo, až když znova promluvil. "Kvůli tobě jsem se vzdal všeho. Rodiny, přátel…" Znovu mi dal chvilku na odpověď, a i když jsem si to tentokrát uvědomil včas, jen jsem mu hleděl do očí.

"Kvůli tobě jsem se stal člověkem. Tohle všechno…jak jsem si to zasloužil?" Už mi v podstatě bylo všechno jedno. Bylo mi všechno u prdele, jen jsem nemohl dovolit, aby mě opustil. Sesunul jsem se na kolena a sklopil hlavu. Cas se ke mně instinktivně rozběhl, klekl si přede mě na kolena a chytil mě za ramena, abych nespadl a pravděpodobně si myslel, že se mi něco stalo. Znovu jsme si vyměnili pohledy.

"Nezasloužil sis to. Nikdy bych ti vědomě neublížil. Všechno se to stalo tak špatně. A všechno to byla moje vinna. Všechno, co se stalo od tý chvíle, kdy jsi mě zachránil. Ale tak to nemělo být Casi…to se vůbec nemělo stát. Měl jsi mě tam nechat. Měl jsi mě tam nechat a už nikdy o mě nepřemýšlet. Nic z toho by se nestalo kdyby…kdybys mě tam jen nechal…je mi to tak strašně líto, Casi…" Už jsem mu přes slzy ani neviděl do tváře, ale dělal jsem všechno pro to, abych se nesložil úplně. Nemohl jsem přestat mluvit. Pořád jsem musel opakovat to samé. Chtěl jsem, aby věděl, že je mi to líto. Potřeboval jsem, aby to pochopil.
"Shh…už stačí, neomlouvej se," zašeptal mi Cas do ucha, když si mě přitáhl blíž a objal mě kolem ramen. Byl jsem zničený z lovu, na kterém jsem byl ten den ráno a zmohl jsem se jen na posledních pár omluv.
"…odpusť mi to…," zamumlal jsem mu do ramene a cítil jsem, jak mu moje slzy vlhčí tričko. Přitáhl si mě ještě blíž, jednou rukou mě držel a druhou mě hladil po vlasech. "Shhh, Deane, odpouštím ti, dobře? Už se nemusíš omlouvat. Už nebreč. Proboha nebreč už, okey?" Částečná panika v jeho hlase mě nijak neuklidňovala, ale stejně jsem kývl hlavou na souhlas. "Všechno bude v pořádku…" Trvalo mi ještě asi pět minut, než jsem se uklidnil natolik, aby mně Cas dotáhl na postel. Pořád jsem nemohl zastavit slzy a Castiel si lehl vedle mě a já se nechal přitáhnout do objetí.

"Miluju tě, Casi…," vypadlo ze mě, když jsem byl už na pokraji spánku. Než jsem usnul, zaslechl jsem ho šeptem odpovědět "Já vím…".


P.S.: Chtěla jsem angst konec, že se ráno probudí a Cas tam nebude a už ho níííííííkdy neuvidí, ale už nemám náladu a nervy na to psát něco tak angst, takže 'happy' (jestli se tomu tak dá říkat) end!!!!!! Wooohooo!!!!! *sarkasm*
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Karis Karis | E-mail | Web | 11. srpna 2015 v 12:27 | Reagovat

Jen dotaz... trošku jsem se v tom vlastní vinnou ztratila protože jsem to četla skoro bez dechu, ale kdo z nich byl ten anděl? :D Hehe, víš, že ten seriál neznám, ale z vyprávění sem tam něco jakože chápu :D a ano, český názvy jsou trapný... :D ale tak, co naděláš :D hehe jsi krutá, ž jsi chtěla dát takový konec xD Ale i tak by to bylo úžasný :33

2 BibiTheDarkLord BibiTheDarkLord | Web | 11. srpna 2015 v 15:18 | Reagovat

[1]: Castiel je (byl? :D) anděl :D To jsem myslela, že víš, protože Dean a Sam jsou ty dva bráchové z tý nahrávky jak jsem posílala..."Blah blah blah" atd. :DDDD Taky v tý povídce je věta "Kvůli tobě jsem se stal člověkem.." co říká Cas :D Ale nevadí :D Víš, docela jsem měla depku když jsem to psala.

3 Tayusha - はたけ多代 Tayusha - はたけ多代 | Web | 18. října 2015 v 13:50 | Reagovat

Bylo to skvělé, děkuju že jsi nechala happyend protože když čtu angst vždycky je mi tak hrozně blbě a smutno.
Alt toto bylo skvělé. :3
Dokonce jsi jako jedna z mála držela i charaktery a nedělala jsi to trapné occ. :D

4 BibiTheDarkLord BibiTheDarkLord | Web | 31. října 2015 v 23:45 | Reagovat

[3]: Jsem ráda, že se ti to líbilo :3 A vážím si komentu :D Chtěla jsem přestat přidávat na blog protože mám pocit, že to stejně nikdo nečte. Psala bych dál, ale nechávala bych si to pro sebe a jednu mojí kamarádku, ale díky tvému kometu jsme si to rozmyslela! Yáy! :D Takže moc děkuju, že jsi se ozvala :D Taky nemám ráda OCC. :D No ale tohle...myslím, že to trochu occ zavání, ale to překryje nějakej ten destiel fluff, no ne? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama