I will prove myself to you

26. ledna 2016 v 12:02 | BibiTheDarkLord
Harry Potter OC...co víc k tomu říct. Asi jen to, že jsem to psala ve svojí Wattpad éře, tak to podle toho i vypadá.

Počet slov: 1085
Pairing: OC/ Draco
Fandom: Harry Potter



6. dubna 1990
"Chloé zlatíčko, pojď blíž." Drobná černovlasá holčička poslechla a cestou si malýma rukama utírala slzy z očí. Nebylo jí to nic platné, protože hned jak ji její matka pohladila po vlasech tak, jak to vždy dělala, z očí se jí spustily další.
"Neplakej, nesluší ti to." Žena utřela své dceři další slzu z tváře a usmála se na ní. Dívka jí úsměv neoplatila. "Teď mně poslouchej zlatíčko. Už tu s tebou nebudu, abych ti pomohla. Bude to pro tebe možná těžké, ale musíš to tu beze mě zvládnout, ano? Dávej pozor na tatínka a Libby…a až ti přijde tvůj dopis, víš, co máš dělat, že?" Chloé si vlezla ke své matce na postel a objala ji tak pevně, jak jí to jen slabé ručičky dovolovaly. "Vím to, neboj se. Zvládnu to. Postarám se i o Libby, až jí přijde její dopis." A po tomhle ležely obě v tichém pláči a pevném objetí na nemocniční posteli v Londýně.
Dveře do pokoje se rozrazily a dovnitř vběhl vysoký muž s černými vlasy a jeho brýle mu málem sklouzly z jeho velkého, rovného nosu, když si klekal k posteli, na které právě umírala jeho žena.
"Chloé…," řekl a díval se jí do očí. "Libby je na chodbě se sestřičkou. Chceš ji vidět?" Všechny jeho slova bylo sotva slyšet, ale jeho žena mu rozuměla víc, než dobře. "Přiveď mi ji," odpověděla a trochu se odtáhla od své stále plačící dcery, zatímco její manžel přikývl a odešel z pokoje. "Chloé. Musíš být silná a nenechat se od nikoho ponižovat. Musíš světu ukázat, jak úžasná si. Nenech se zastavit tím, co si o tobě lidé myslí. Slib mi, že mě nezklameš a budeš vždycky sama sebou, ano?" Chloé přikývla a pomalu slezla z postele, aby udělala místo pro svou sestru a otce.
"A ty taky Libby. Poslouchej svojí sestru a tatínka, dobře? Jsem si jistá, že obě dvě vyrostete v úžasné ženy." Otočila se na svého manžela. "Jen je škoda, že u toho už nebudu," řekla a na chvíli byli všichni ticho a Libby, které bylo pouze šest let, se dala do nekontrolovatelného pláče. Její matka ji vzala do náruče a po celou dobu ji pevně držela.
"Wille…jsi skvělý otec. Jsem si jistá, že to beze mě zvládneš. Miluji tě." Muž se k ní sklonil a políbil ji na rty. "Já tebe taky," řekla a oba se dali do pláče. Chloé stála vedle postele a sledovala, jak Libby pláče a jak tohle všechno jejím rodičům láme srdce. Přidala se do hromadného objetí, a když za pár minut po tomhle její matka naposledy vydechla, rozhodla se, že už plakat nebude. Nehledě na to, jak moc to bolí. Musí být silná.
--

3.srpen 1991
"Chloé! Nejsem si jistý, ale mám pocit, že tahle tlustá žlutá obálka bude tvůj čarodějný dopis!" Chloé přiběhla do kuchyně a vytrhla mu obálku z ruky. "Není to 'čarodějný dopis', tati! Je to dopis o přijetí do Bradavic," poučila svého otce s úsměvem na rtech. Už dlouho na něj čekala a konečně jí přišel. Nevěděla, kdy přijde. Myslela, že chodí všem dětem na narozeniny. Na tom stejně nezaleželo. Měla svůj dopis a byla šťastná. Otec před ní na stůl položil talíř s vaflemi a vzal si obálku nazpátek. "Já to otevřu. Ty se najez." Chloé se posadila a přikývla. "Kde je Libby," řekla, když si do pusy nacpala celou vafli.
"Asi ještě v pokoji, budil jsem ji asi před dvaceti minutama. A nemluv s plnou pusou!" Chloé se zasmála, ale poslechla. Rychle dojedla, aby se mohla podívat na dopis. "Tady píšou, že s sebou můžeš mít buďto sovu, ropuchu nebo kočku. Jenom jedno z nich." "Ropuchu, to je jasný." Odnesla svůj talíř a vyšplhala se otci na záda, aby viděla na dopis. "Myslel jsem, že budeš chtít kočku. Ropuchu ti nekoupím, jsou odporný." Chloé z něj slezla a sedla si vedle něj na židli. "Tak chci sovu. Může mi nosit poštu! Budu ti moc psát!" Muž se na chvíli zamyslel. "A kde že se tyhle věci kupují?" "Příčná ulice!," odpověděla mu Chloé.
--
"Musíš si jednu vybrat. Nechci tu být celý den." Chloé, Libby a jejich otec byli v Příčné ulici a Chloé si už alespoň deset minut vybírala, kterou sovu si koupí. Kromě sovy museli ještě dojít koupit uniformu.
"Ale koukni se, kolik krásných zvířat tu je! Je těžký vybrat si jen jednu."
"Mohu nějak pomoci?" U pultu se objevil prodavač a usmál se na ně. "Dcera si nemůže vybrat sovu."
Muž za pultem se otočil na Chloé. "A chtěla bys samici, nebo samečka?" "Kluka." " A velkého, nebo malého?" "Toho největšího, jakého máte," odpověděla Chloé a její otec protočil očima.
Muž na chvíli zmizel vzadu v obchodě a vrátil se velkou klecí a uvnitř seděla ta největší sova, kterou Chloé kdy viděla. Měla tmavě hnědou barvu a některé peří bylo až černé.
"Toho chci," vydechla Chloé a o otevřenou pusou se otočila na svého otce. "Koupíš mi ho? Prosím."
"Přeci bych ti to nesliboval, kdybych ti ho nechtěl koupit." Zaplatil prodavači, vzal klec a všichni tři vyšli z obchodu na rušnou ulici.
"Už musíme koupit jen uniformu. Kudy se tam jde?" Chloé se začala rozhlížet kolem.

"Tati! Já chci zmrzlinu!" Libby se rozeběhla ke stánku s tou největší zmrzlinou, kterou kdy viděla. Všechno tam podle Libby bylo lepší než kdekoliv na světě. Otec se rozeběhl za ní, ale ještě předtím dal Chloé do ruky několik galleonů. "Dojdi si pro tu uniformu a pak za námi přijď. Budeme támhle u toho obchodu." Chloé přikývla a vydala se směrem, kterým tušila, že by měl být obchod madam Malkinové. Její orientační smysl ji jako vždy nezklamal a netrvalo to ani pět minut, než zahlédla malý obchod s vitrínou plnou různých, převážně zelených a fialových rób. Vzpomněla si, jak si její matka schovávala svoje kouzelnické pláště a uniformy ve velké krabici pod postelí a smutně se usmála. Její matka byla čarodějka a vyprávěla jí neuvěřitelné historky o zaklínadlech, která ji budou učit v Bradavicích. Bylo pro Chloé záhadou, jak to všechno ví, když do Bradavic nechodila. Tvrdila, že absolvovala Krásnohůlky, školu čar a kouzel ve Francii. Narodila se ve Francii a její rodiče byly dva staří kouzelníci, které Chloé bohužel nikdy nepoznala. Jediná rodina, kterou Chloé má jsou její otec a mladší sestra. Zatím nic nenasvědčovalo tomu, že Libby je také kouzelnice, ale Chloé si ráda představovala, jak úžasné to bude, až taky dostane svůj dopis. Její otec byl mudla, ale tak ho nadchl kouzelnický svět, že se těšil snad ještě více než Chloé, až jeho dcery nastoupí do Bradavic.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Karis Karis | E-mail | Web | 27. ledna 2016 v 20:14 | Reagovat

To bude taky chapter? *-*
ommo!! Těším se až se poprvé setká s Malfoyem,který si bude papkat to svoje jablíčko :D
Drapple :D (ach, to byly časy T.T)
Je mi líto té její mamky, chvíli se mi chtělo i brečet, lul :D
Ale ta ropucha :"D A ta zmrzlina. Kyach, teď na ni mám chuť :D
Těším se na další díl!!*-*
Woow, nemůžu uvěřit, že čtu hetero :D

2 BibiTheDarkLord BibiTheDarkLord | Web | 27. ledna 2016 v 21:13 | Reagovat

[1]: Nemůžu uvěřit, že jsem něco takovýho napsala, věř mi xD Ale tohle se snažím udělat jiný. Snesitelný. Většina OC je fakt trapná...všechny jsou Mary Sue a blah. Snažím se jí udělat aspoň trochu originální:3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama