Když Snape potká vtip

26. ledna 2016 v 12:08 | BibiTheDarkLord
Povídka na prání Emmy. Zadala si dost vypatlaný slova. Není to celý, ale pochybuju, že to někdy dopíšu. Snad jo, docela se mi to líbí. Btw, psala jsem to ve škole.

Fandom: Supernatural/Harry Potter Crossover
Pairing: Gabriel/Snape, Gabriel/Sam
Počet slov: 948



Nikdy by mě nenapadlo, že zrovna Sammy bude takovej fanoušek. Tedy, věděl jsem, že je nerd a všechny tyhle pitomosti jsou pro něj důležitý, ale rozhodně mě překvapilo, když jsem ho našel v jeho pokoji s kouzelnickým hábitem a s hůlkou v ruce. Nope, ani trošku mě to nevzrušovalo.
"Oh můj bože!" vyjekl tak nahlas, že jsem se málem lekl. Málem. Lekání nemám v povaze.
"Těsně vedle, Sammy," poznamenal jsem. Snažil jsem se ignorovat ten přebytek černé látky, co na něm visel jako nějaká sukně a měl jsem co dělat, abych se tomu nezačal tlemit. Potřeboval jsem společnost a nevím, jestli by mi ji byl ochotný poskytnout, kdybych ho naschvál provokoval. Pro tentokrát se budu muset ovládat. Posadil jsem se na jeho postel a čekal, až se vymáčkne, protože si chtěl očividně na něco začít stěžovat. Uběhlo pár minut, při kterých Sammy vypadal, jakože se mu chce na velkou a potom konečně promluvil.
"Co-co tady děláš? A sakra-JAK TO, ŽE ŽIJEŠ?" Pořád v ruce držel hůlku, když se mě jednou rukou snažil zvednout z postele. Nechal jsem ho. Je jako přerostlý štěňátko. Mám pro něj slabost.
"To víš, bůh si asi všiml, jak hrozně se tobě a tvýmu roztomilýmu bratříčkovi po mě stýskalo, tak mě přivedl zpátky," ušklíbl jsem se. Jeho výraz byl k nezaplacení.
"Ale no tak." Pustil mě a opustil můj osobní prostor.
"Jsem TRICKSTER, Sammy. Mě jen tak nějakej vládce pekla nezabije." Tohle vypadalo, že mu jako odpověď bude stačit, tak jsem pokračoval dřív, než stihl zareagovat.
"Ale nepřišel jsem kvůli sexu, promiň. I když ten Harry Potter cosplay je fakt pěknej." Trochu jsem se zasmál a on po mě hodil jeden ze svých bitch pohledů. Ah, jak se mi po nich stýskalo. Nijak mojí poznámku neokomentoval.
"Tak co tady teda chceš?"
"No, mám na tebe jaksi…prosbu, dá se říct." Odmlčel jsem se, abych mu dal šanci protestovat. Nevydal ani hlásku.
"Jak už jistě víš, nemám moc tuhle archanděl věc v lásce. A teď, když už si všichni myslí, že jsem tuhej, rozhodl jsem se, že odejdu." Znova jsem se posadil na jeho postel. Aspoň jsem teda doufal, že je to jeho postel. Neměl jsem totiž zájem sedět na posteli, na který si to můj malej bráška rozdával s Winchesterem. Ne, díky.
"A za mnou jsi přišel, protože…?"
"Protože, Sammy. Tenhle svět mě nebaví. Lidé si za ty staletí vymysleli mnohem zajímavější a úžasnější světy, než je tenhle. A jak jsem nedávno zjistil, pokaždé, když třeba kniha, nebo film, whatever, dosáhne určitý počet fanoušků, kteří věří…" pokynul jsem rukou na jeho ohoz.
"…vznikne něco jako paralelní vesmír a vymyšlené postavy ožijí a skáčou přesně tak, jak jim někdo píská," řekl jsem mu a sledoval jeho reakci skrz přivřené oči.
"Něco jako…tulpa?" Sammy se posadil na postel naproti mně.
"Jo, jako tulpa. Chytrej kluk," odpověděl jsem a poslal jeho směrem pobavený pohled.
"Pořád ale nechápu, co po mě chceš." Povzdechl jsem si nad jeho debilním výrazem. Chybí tomuhle klukovi snad smysl pro humor? Vážně je to s ním špatný.
"Za tebou jsem přišel, Sammy, protože ty jsi ten největší geek a nerd jakého znám. A taky se to s tebou dá vydržet. Chci po tobě, abys rozhodl, do jakého světa půjdeme."
"My? Jako…ty a já?"
"Kdo jinej?" Trapné ticho. Odhodlaně se mi podíval do očí. Pohled jsem mu oplatil a takhle jsme se chvíli přebíjeli. Hádejte, kdo vyhrál.
"Harry Potter," vyhrkl najednou.
"Že mě to nepřekvapuje," poznamenal jsem vstávajíc z postele. Možná se mi to jen zdálo, ale koutkem oka jsem viděl, jak se mu ústa formují do potěšeného úsměvu.

--

Až když se převlékl a my si to kráčeli po ulici, se začal ptát.
"Jak se tam dostaneme?" Protočil jsem očima.
"Archanděl."
"Dobře, ale jak to funguje? Je to jako…jinej vesmír. Takže když se objevíme tam, tady zmizíme."
"Přesně tak."
"Musím to říct Deanovi." Najednou se zastavil. Prohledával si kapsy ve snaze najít telefon, ale já věděl, že to je marný. Ukradl jsem mu ho.
"Neboj, už jsem to řekl Castielovi. Ale stejně. Jsou tak zaražený v toho druhýho prdeli, že by si ani nevšimli, žes zmizel," řekl jsem a tím si vysloužil další bitch face. "Too much information, man."
"Ale no tak! Co si myslíš, že asi teď dělají?" Očividně chtěl, aby tahle konverzace skončila a tak radši odvedl téma.
"Co vůbec chceš dělat ve světě Harryho Pottera?"
"Na to bych se mohl ptát i já tebe, huh?" Bitch face a šli jsme dál.

--

"Kam mě to...vlastně vedeš?"
"Wow, Sammy. Na Winchestra se ptáš nějak pozdě, nemyslíš? Měl jsem pocit, že ty jsi ten podezíravější," poznamenal jsem a neobtěžoval se mu věnovat pohled.
"Odpověz mi," řekl a zastavil se. Už jsme byli skoro na místě, takže jsem nestál o zbytečný zdržování.
"Hele, už tam budeme, ok? Nemůžeš mi prostě chvíli věřit?" Byl jsem nucen se taky zastavit a zavládlo mezi námi ticho.
"Jasně, beru zpět. Nevěř nikomu," řekl jsem po chvíli a vydal se zase na cestu. Nevím, co ho přimělo dát se znovu do pohybu, ale každopádně mi byl v patách. Začal jsem se nudit a nakonec jsem mu jeho otázku zodpověděl.
"Když se chceš vydat do jiného světa, není to tak, že bych si tam prostě doletěl. Navíc s sebou musím vzít tebe. A věř mi, tvoji tlustou prdel do paralelního vesmíru fakt tahat nebudu."
"Dobře, tak o co teda jde?"
"Je to portál. Musíš ho ale nejdřív vytvořit." Na chvíli jsem se odmlčel a čekal, jestli k tomu nemá co dodat. Neměl.
"Kouzlo." Dál jsme rozhovor dotáhnout už ani nemohli, protože moji pozornost upoutalo něco jiného. Najednou jsme se ocitli na místě postrádajícím zvědavé oči kolemjdoucích a já nás konečně mohl dopravit na místo určení. Do opuštěného skladiště u obchoďáku.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama