The Monster Chronicles: The Murder Attempt

12. července 2016 v 10:48 | Bibi
Nový díl, woajjkevksndv. Jup. Dost se mi tohle líbí. A jako teda...mohlo to být delší, ale tak, whatever. Snad se bude líbit.

Počet slov: 2544
Díl: 2.



Je sice pravda, že Luhan tenkrát s pravidly domu souhlasil, ale přijdou chvíle, kdy si prostě uvědomíte debilitu většiny z nich, a nedá se nic dělat, musíte je porušit. Každý z nich to už udělal nejméně jednou. Možná až na Kyunga, to je zlatíčko, ten nezlobí.


Minseok seděl na kraji postele a srkal horký čaj z Baekhyunova hrníčku. Luhan ho pozorně sledoval a tiše se modlil, aby na to Baek nikdy nepřišel. I když tak nevypadá, ten malý trolík se dost nerad dělí. Vlastně to hraničilo s posedlostí. Vždy má nějaký kecy o infekcích a tak. Jakoby to někoho zajímalo.

"Hele a…to vážně nikomu z nich nevadí, že tu jsem? Mám takovej divnej pocit." Pofoukal si svůj bylinkový čajíček a poprvé se pořádně rozhlédl po Luhanově pokoji. Vypadal přesně tak, jak si ho představoval. Jednoduchý, ale docela moderní styl.

"Neboj, Minnie," odpověděl mu po chvíli Lu a následoval Minseokův pohled. Naštěstí si tu včera uklidil. Nudil se a neměl náladu jít ven ani se s nikým bavit. Od té doby, co se začal scházet s Minseokem, jeho zájem o socializaci s ostatními obyvateli domu značně poklesl.


"Eh, neříkej mi tak, je to trochu nechutný…" Minseok se snažil vyhnout očnímu kontaktu a tím okamžitě navodil trapné ticho. Luhan ovšem není ten typ, co by se nechal snadno rozčílit a to je jeden z hlavních důvodů, proč s ním Minseok tak vychází. Většina lidí to s ním po pár dnech vzdá.

"Co ti na tom přijde nechutný, Minnie?" Luhan mu hodil ruku kolem ramen a široce se na něj usmál.

"Neser, Lu," odsekl Min a znovu si usrkl čaje. Luhan byl tím slovem zaskočen a radši se od svého naštvaného přítele maličko odtáhl.

"Promiň. Jak ti mám teda říkat?" zeptal se opatrně.

"Já nevím, jakkoliv, jenom Minnie ne." Minseok se začal trochu ošívat a různě si přesedávat a doufal, že Luhan pochopí. Ta jeho ruka mu nedělala dobře. Lidský kontakt mu nedělal dobře. A Luhan ani nebyl člověk. Byl upír.


"Ok, Seokie. Můžu ti říkat Seokie, ne?"


"Ne," řekl Minseok a tiše si oddechl, když se ho Lu přestal dotýkat a povalil se vedle Minseoka na postel.


"Tak co třeba Baozi?" vyhrkl Luhan po pár minutách ticha.

"No třeba, počkat, co-cože? Jak že?"


"Baozi. Jako knedlík…," zašeptal Luhan. Min na něj jen nevěřícně čuměl, než se znova napil čaje.

"Radši neříkej nic a nech mě se trochu uklidnit," snažil se ukončit rozhovor Minseok.

"Doooobře. Budu mlčet. Vlastně…nechám tě tady samotného. Musím si něco zařídit." Luhan vstal z postele a přešel ke dveřím.

"Jasný," povzdechl si Minseok. Luhan se s klikou v ruce ještě otočil.

"Zvládneš to tady sám? Nebolí tě něco? Nechceš něco přinést nebo tak?" V jeho hlase bylo slyšet, že se o svého knedlíka opravdu bojí. Pravdou je, že ani jeden z nich tohle neplánoval. Luhan ho sem nikdy nechtěl přivést. Bylo to moc riskantní. Z každého rohu tě tady někdo sleduje a ani si nechtěl představovat, co by se stalo, kdyby Minseoka viděl Kris. Nebo nedej bože Joonmyun. Když už je řeč o Bohu…nejhorší ze všech by pravděpodobně byl Kyungsoo. Navzdory své
nesmrtelnosti by Luhan stoprocentně nepřežil, kdyby se Minseok rozhodl nechat ho kvůli andělovi.

"Nope, jsem v poho. Ale dík."

"Dobře, Baozi. Hned budu zpátky," řekl Lu a roztomile se na Minseoka usmál. Teda aspoň doufal, že to bylo roztomilé. Minseok mu úsměv oplatil.

"Nemusíš spěchat, máš docela pohodlnou postel." Minseok si položil hrnek na Luhanův noční stolek a s povzdechnutím se rozvalil na Luhanově posteli. Líbilo se mu, že všechno v té místnosti se dalo označovat jako Luhanovo. Možná až na mě, pomyslel si Minseok.

"Hned jsem tu," vyhrkl rychle Lu a zavřel za sebou dveře s přerostlým úsměvem na tváři.
Hn, ne. Naprosto všechno v týhle místnosti je Luhanovo. I já. Minseok se pro sebe šťastně usmál a za pár minut už spokojeně oddechoval.
--
Rozrazily se dveře. Místnost zaplavilo světlo. Baekhyun dramaticky zůstal stát ve dveřích a čekal, až osoba sedící u psacího stolu naproti němu zvedne hlavu. Což chvíli trvalo. Viděl před sebou svůj vlastní stín, jak se roztahuje po naleštěné kluzké podlaze. Bylo jasné, že ani se svým upířím nočním viděním mu Kris nemohl vidět do tváře.


"Přišel jsem si stěžovat," oznámil vílák a dlouhými kroky přešel k psacímu stolu. Kris se na něj stále nepodíval.

"U-hmmm." Baekhyun postřehl, jak si Kris něco pečlivě píše na kus papíru, ale jeho oči si za tak krátkou chvíli nestihly zvyknout na šero, a tak nevěděl co. V tu chvíli mu to ale bylo jedno. Nepřišel sem šmírovat Krise. Možná později.

"Dívej se na mě, když k tobě mluvím! Tomu se říká slušnost," okřikl upíra Baekhyun a praštil dlaněmi do stolu.

"Že zrovna ty mě poučuješ o slušnosti," odpověděl klidně Kris, odložil pero a dvakrát rychle zatleskal. Lampa v rohu jeho pokoje se rozzářila tlumeným červeným světlem. Baek musel několikrát zamrkat, aby na svého společníka dobře viděl.

"Už ti doufám někdo někdy řekl, že to světlo je kurva hnusný…," zamumlal si pod neexistujícími vousy.

"Říkal jsi něco?"

"Jo. To světlo je kurva hnusný a já vím, že jsi mě slyšel i napoprvé ty přerostlý prase." Kris místo odpovědi znovu zatleskal a světlo se z krvavě červeného změnilo na obyčejnou žlutou.


"Ale i když tě v tomhle ohledu, stejně tak, jako v kterémkoliv jiném, moc rád kritizuju, kvůli tomu jsem nepřišel," oznámil Baek a posadil se do nedalekého křesla, nohu přes nohu, ruce na koleni. Kris na něj jen nezaujatě zvedl levé obočí. Nemělo smysl, nějak reagovat. Baekhyun stejně nedokáže držet hubu dost dlouho na to, aby Kris stihl cokoliv říct.

"Ani se mě nezeptáš, na co jsem si přišel stěžovat? Cs, to je servis tady," poznamenal zakrslý blonďák a očima propaloval díru do Krisova čela.

"Ne," řekl jednoduše upír.

"Jak tě vůbec mohli zvolit za bosse? Jsi marnej, vůbec se o nás nezajímáš a tvůj obličej vypadá, jakoby jsi rychlostí světla narazil do betonový zdi."

"To jsi mi přišel říct jen tohle?"

"Nevím," odsekl Baek. "Tvůj neuvěřitelně sexy pohled mě rozptyluje. Jasně, že ne, ty blbe! Luhan si sem přitáhl člověka, to jsem ti přišel říct. A ty, jako správný boss, bys s tím měl něco udělat," dokončil svůj kraťoučký proslov Baekhyun. Kris na něj jen zíral, obočí stále zvednuté k nebesům.

"A co přesně bych s tím měl jako dělat, hn?"

Ticho. Baekhyunův hluboký nádech. Zase ticho. Další hluboký nádech, znovu Baekhyunův. Šustění látky o látku, jak si Baek prohodil nohy.


"TŘEBA HO MRDNI NĚČÍM DO HEDKY, MĚ JE TO JEDNO."

Ticho. Baekhyunův hlasitý výdech. Už cítil, že se začíná uklidňovat. Nádech, výdech, nádech a výdech. Bude to v pohodě. Všechno je cajk. Je to cool, pohoda. Pohoda. Nádech, výdech, nádech…

Kris se mlčky začal hrabat ve stolu, a když našel to, co hledal, sebral fixu a něco zase čmáral. Vílák mu nevěnoval moc pozornost a snažil se uklidnit. Už měl pocit, že se mu to konečně povedlo, ale najednou se mu v hlavě objevil obrázek toho, jak ten vetřelec otírá svoje nechutný lidský rty o jeho hrníček a všechen hněv se v něm začal hromadit zase od začátku.

"Tak uděláš s tím něco?!" Kris se znovu neobtěžoval s odpovědí a jen mu podal to něco, co právě načmáral. Druhý mladík si to od něj vzal.

Přestaň mluvit a vypadni, nezajímá mě to. Ani nevím, co jsi teď říkal.

Baekhyun ke Krisovi zvedl hlavu.
"Wu Yi Fane," zašeptal. "Právě sis udělal nebezpečného nepřítele…"
A s tím opustil místnost.
--
Tao nebyl schopen Baekhyuna zastavit. Hned jak vyšel z Krisovy kanceláře, rozběhl se chodbou pryč a vydával při tom nepřirozeně dlouhý bojovný křik. Tao se samozřejmě snažil ho dohonit, ale hned jak Baekhyun zahnul za první roh, Tao ho ztratil z dohledu. Přemýšlel, jestli ho má jít hledat anebo se na něj vykašlat. Nakonec se rozhodl, že ho najde. Předpokládal, že bude někde trucovat, ale ten nápad okamžitě zavrhl, když vešel do kuchyně a uviděl usměvavého Luhana, jak si snaží useknout ruce. Nebo to tak aspoň vypadalo.

"PROBOHA! CO TO DĚLÁŠ?!" Tao se k němu rozběhl a vzal mu nůž z ruky. Luhan se ho nehorázně lekl a praštil se hlavou o digestoř.

"Salát…?" řekl nejistě Lu a vzal si nůž zpátky.

"Aha…já jen…no…" Tao zběsile zamával rukama směrem k noži.

"No jo no, krájení mi moc nejde…" zašeptal Luhan. "A teď mě nech, snažím se." Tao už byl na odchodu, když ho napadlo, kde by Baek mohl být.

"Lu? Zamykáš si pokoj?"

"Ne, proč?" Tao ale neodpověděl a znova se rozběhl na hon za Baekhyunem.
Nasraný vílák naštěstí nehezky upadl na schodech a Tao ho našel, jak hlasitě nadává a drží se za chodidlo. Zrovna mu chtěl říct, že ten člověk za zabití nestojí, ale přerušil ho hluboký hlas vycházející zevnitř Luhanova pokoje. Nebyl nijak hlasitý, ale bylo ho zřetelně slyšet. Tao Baekhyunovi zacpal nos a pusu a Baek neměl jinou možnost, než zmlknout.

"-no! To přece Luhan ví!"

"Jasně, že to ví, Kyungie. O to tady přece jde. Nevím, jestli bychom to neměli nahlásit Krisovi. Přece jenom porušit takhle pravidla…"

"Asi bychom měli…"
Baekhyun se začal nekontrolovatelně zmítat a Tao měl co dělat, aby ho ještě udržel. Na tak malého vílího skrčka má dost sílu, když se pořádně nasere.

"Uklidni se," zasyčel na něj Tao a Baekhyun kupodivu poslechl.

"Když tě pustím, budeš zticha?" Baekhyun přikývl. "A slibuješ, že tam nevběhneš?" Další přikývnutí. Tao se chvíli rozmýšlel, ale nakonec svůj stisk povolil. Nespouštěl z víláka oči a ten, i když značně uražen, zůstal v klidu. Oba se znovu zaposlouchali do rozhovoru.

"Dlužím mu to," ozval se ten hluboký hlas. "Tenkrát mi taky pomohl ututlat tu pitomou porcelánovou vázu, pamatuješ?"

"Jo, pamatuju. To byla fakt katastrofa, abys věděl."

"Nebylo to nic zas tak hroznýho, ale tohle je už trochu vážnější přečin. Kde je vůbec Luhan? Měli bychom ho najít a domluvit se s ním na plánu, jak toho člověka schovat," řekl jeden z hlasů. Baekhyun až do této chvíle nevykazoval žádné známky agresivity, ale po zmíňce o tom člověku se zaksychtil a bleskurychle se vyškrábal na nohy. Tao ani nestihl zaregistrovat, že mu utíká, když Beakovi záda zmizeli ve dveřích do Luhanova pokoje. Vyběhl za ním.
--
Zatímco se v domě odehrávalo strhující drama, v rozlehlé knihovně byl klid. Ozývalo se pouze občasné šustění papíru, když kouzelník otočil stránku. Už tam takhle seděl a četl několik hodin a za tu dobu se ani zdaleka nedozvěděl tolik, kolik se toho dozvědět chtěl. V těch knihách toho moc užitečného nebylo. Možná byste čekali, že v knihovně, která obsahuje přes dva tisíce kouzelných knih a svitků něco o zmrtvýchvstání najdete, ale jak už Yixing zjistil, není tomu tak.

"Tak jak ti to jde?" ozvalo se ode dveří, a když Yixing ani nezvedl hlavu, dotyčný si povzdechl. "Slyšíš mě?" ozvalo se znovu. Žádná reakce. Kouzelník byl až moc zabraný čtením. "Víš, myslel bych si, že aspoň ty mě nebudeš ignorovat, ale jak vidím, už ti nestojím ani za to, aby ses na mě jenom podíval," odsekl duch, stojící ve dveřích. Ano, stál. Většina duchů preferuje levitování zhruba deset centimetrů nad zemí, ale tenhle duch se cítí tak trochu jako hypster, takže stojí.

"Eh…cože?" Probral se Yixing, odhodil knihu, vzal si jinou a začal v ní horlivě listovat.

"To to vážně musíš všechno přečíst? Nemůžeš se prostě podívat na obsah?" Chen se posadil vedle něj a poslal několik knih zpátky do svých poliček.

"Cože?"

"Ptal jsem se, proč se prostě nepodíváš na obsah," zopakoval Chen.

"Em…co? Proč?"

"No abys to nemusel všechno číst, sakra!"

"Jojo, jasně, přijdu později, teď nemám čas," oznámil mu Yixing a nepřítomně zamával rukou jeho směrem, oči stále přilepené k zažloutlé stránce.

"Ty mě zase vůbec neposloucháš, že ne," konstatoval Chen a jednu z knih otevřel. Pomocí své duchovské telekineze, samozřejmě. Žádný obsah tam nebyl. "Kdo ty knížky vůbec napsal? Nějakej pitomec, co neumí udělat ani jednoduchej obsah." Yixing nezareagoval. "Když neumím udělat ani obsah, tak nepíšu knížky, ne? Sakra, to mě štve." Zase žádná reakce. "Ty mě taky štveš," řekl ostře Chen, vstal a opustil místnost.
--
"What the- BAEKHYUNE, PUSŤ HO! Kdo ví, kde se to válelo!" Minseok byl vždycky tvrdý spáč, takže na to, že ho Baekhyunovy dlouhé prsty chytily pod krkem, skoro ani nezaregistroval. Dokonce se neprobudil, ani když k nim přiskočil Chanyeol a snažil se od něj víláka odtrhnout. Dalo mu to zabrat, ale přece jenom byl vlkodlak a za pár minut už vyhodil zmítajícího se Baeka z pokoje a zavřel za ním dveře.

"Co to ksakru zase děláš?" Chanyeol zíral na uraženého Baekhyuna, který ještě stále zhluboka dýchal a snažil se vstřebat to, co se právě stalo. Ještě nikdy předtím ho Chanyeol nezastavil tak hrubě. Pokaždé se ho jen snažil ukecat, moc vyděšený, že by mu zlomil křídlo, kdyby na něj šáhl. Něco se očividně změnilo.

"Co dělám? Já se jen snažím ušetřit nám všem práci a zabránit tomu, aby nám sem začali lést lidi denně!" Vílák seděl na zemi a nevypadal na to, že by se mu chtělo vstávat. Dokonce byl odhodlaný, že zůstane sedět tak dlouho, dokud se mu Chanyeol neomluví. Podle vlkodlakova výrazu něco takového ale nehrozilo. Baekhyun se vyškrábal na nohy.

"Mimochodem, co to jako mělo bejt," poznamenal a založil si ruce na prsou. Chanyeol nezareagoval hned a jen na blonďáka před sebou vyjukaně zíral. "Tak odpovíš mi? Ptal jsem se, co to jako mělo bejt, to jak jsi mě vzal a vyhodil ze dveří, co?" Druhý mladík si chvíli rozmýšlel, co by měl říct a nakonec se rozhodl, že je na čase něco Baekhyunovi objasnit.

"Víš, ty jsi fakt někdy děsnej. Třeba například, já vím, že nejsem nejchytřejší, ale nejsem blbej na tolik, abych nevěděl, kde přestat."

"Co tím chceš jako ksakru říct?"

"Chci tím říct, že bychom my všichni tady v domě ocenili, kdybys aspoň někdy zavřel klapačku a myslel i na ostatní a ne jen na svoje sobecký zájmy," oznámil mu jakoby mimochodem Chanyeol a nečekal na odpověď, než pokračoval, "takže tě prosím, abys tuhle záležitost nechal plavat."

Baekhyun byl tak trochu v šoku. Nebyl zvyklý na to, že by mu Chanyeol odporoval.

"T-ty to ale vůbec nechápeš!" Bránil se Baekhyun a být to kdokoliv jiný, než Chanyeol, už by mu přistála na hlavě pěkná rána. Ale byl to Chanyeol a aby bylo jasno, vůbec to nemá nic společného s tím, že mu nedosáhne na hlavu. Vůbec ne.

"Tak mi to vysvětli! Víš, že většinou mi trvá, než něco pochopím sám!" Už to nebyl jen rozhovor, jak Chanyeol původně plánoval, stal se z toho jistý druh milostné hádky. Což bylo divné, protože oni přece nejsou milenci.

"Ten hajzl mu dal můj hrníček!" vykřikl Baek a Chanyeol se na něj jen díval a pozvedl obočí. "No co," pokračoval vílák, "z cizích bakterií je mi blbě. Navíc! Je to proti pravidlům domu! Lidi tady nemají co dělat!"


"To máš sice pravdu, ale i Luhan si zaslouží být šťastný," odsekl Chanyeol a chtěl si to borecky odkráčet, ale po cestě ze schodů zakopl a asi od půlky až dolů se kutálel. Baekhyun nebyl v náladě na výsměch. Jen si řekl, že oni dva jsou pro sebe asi stvořeni. To padání ze schodů a tak.

"Ne, když při tom porušuje ty samý pravidla, který mě o štěstí připravujou!" zakřičel za ním. Naposledy ještě po dveřích do Luhanova pokoje hodil znechucený pohled a s hlasitým dupáním se vydal do kuchyně pro svačinku.


PREVIOUS | NEXT
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Karis Karis | E-mail | Web | 12. července 2016 v 18:57 | Reagovat

A zjistil, že tam nemá hrníček!!!! Panebože, Baekhyun je už od začátku můj oblíbený a vypadá to, že jím ještě na dlouhou dobu zůstane :"D
Je to borec, omg :"DD Umírám tu smíchy:D A vůbec nevadí, že to není nijak dlouhé... asi bych to už nerozdejchala :"DDD
Těším se na další díl<3 :"D

2 BibiTheDarkLord BibiTheDarkLord | 14. července 2016 v 18:14 | Reagovat

[1]: Baek je můj oblíbenec:DD A kámo, myslím že 2000 slov je docela dlouhý...na mě :DDDDD <3

3 SergiooL SergiooL | E-mail | 17. ledna 2017 v 9:37 | Reagovat

I found this page on 13th place in google's search results. You need some search engine optimization. Many webmasters think that seo is dead in 2017, but it is not true. There is sneaky method to reach google's top 5 that not many people know. Just search for:  pandatsor's tools

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama